Výroba kulaté keramické misky
Před několika lety, kdy se mi nahromadilo již větší množství stromků, které byly předpěstovány v bedýnkách, umývadlech a různých krabicích, jsem se rozhodl, že potřebují přesadit do nějakých misek, které by splňovaly alespoň minimum estetiky. Při shánění misek jsem narazil buď na vysoké ceny kvalitních misek, nebo na glazované misky, sice cenově přijatelné, ale do venkovního prostoru nevyhovující. To podpořilo mé rozhodnutí, pokusit se misky vytvořit sám, vypálit je v peci a používat takové, které se budou hodit k jednotlivým stromům.
Od vize nebylo daleko k činům. Začal jsem navštěvovat keramický kroužek, kde jsem získal základy práce s hlínou. Postavil jsem přenosnou pec, izolaci jsem provedl Sibralem, který odolává vysokým teplotám, s propan-butanovým hořákem na principu Bunsenova laboratorního kahanu. Pec je sice menších rozměrů, vejdou se do ní asi čtyři misky velikosti A4, ale pro mé účely dostatečná. S vervou jsem se pustil do prvních pokusů s vypalováním hlíny, glazováním a experimentováním s barvítky, engobami a druhy hlíny. Informace, které by usnadnily moji cestu jsem hledal v knihách, na internetu, ale informace byly jen kusé a nic neříkající. Proto jsem postupoval cestou pokus- omyl, vše jsem si zapisoval, dělal vzorky a pomalu postupoval vpřed. V současné době jsem již zvládl surovou výrobu misek dle mých představ a několik glazur a barev, které jsem schopen kdykoli zopakovat. V žádném případě nechci a nebudu konkurovat keramikům – profesionálům, protože to není ani fyzicky a výtvarně možné. Výroba misek je pro mě pouze odreagování od běžného života a vyplnění dlouhých zimních večerů tvůrčí prácí. Proto se výrobě věnuji jen v zimním období, kdy není možné se věnovat stromkům a zahradě.
Na následujících obrázcích bych vám chtěl představit výrobu kulaté misky bez použití hrnčířského kruhu, (na kterém jsem se vlastní „šikovností“nenaučil, i když by mě to lákalo), průměru 22 centimetrů, s částečnou glazurou, vypálenou na teplotu 1170 stupňů C, kdy je použitý typ hlíny slinutý a mrazuvzdorný. Použitá hlína pochází z Lubné u Rakovníka, pod obchodním názvem BUŘT 3/300, s přimíchaným ostřivem, glazura zelenohnědá, také z Lubné.
Vlastní výroba spočívá ve vyválcování plátu tloušťky 8 mm, pomocí válečku a dvou latěk požadované síly na starém ručníku, (aby se plát nepřilepil k podkladu) a jeho vyříznutí do potřebného tvaru (v tomto případě kruh).Tento pak umístíme na pevnou podložku, v tomto případě kus sádrokartonu. Jeho používání se mi osvědčilo, protože dobře odsává vodu ze dna.
Stejným způsobem mezi laťkami vyválcujeme pruh - postranici.
Na dně i postranici proškrábneme vidličkou drážky, které budou sloužit k lepšímu slepení postranice ke dnu, pomocí šlikru. Šlikr je rozmíchaná hlína s vodou, do řídké kašičky. Ten pak naneseme pomocí štětce po obvodu a hraně a oba díly postavíme na sebe. Kolmý spoj postranice rovněž namažeme šlikrem a přitlačíme k sobě prsty.
Potom po obvodu pomocí rovné šablony (zde je použit plech- truhlářská cidlina), objedeme celý obvod misky, aby se částečně srovnala.
Spoj vnitřku dna a postranice pojistíme namačkáním válečku z hlíny, podmazané šlikrem.
Celý spoj vyhladíme pomocí šablony, vyrobené k tomuto účelu z umělé hmoty.
Poté opět srovnáme obvod mísy a pomocí namočeného molitanu vyhladíme vnitřek mísy.
Vyrobíme si z umělé hmoty šablonku na vnější tvar misky, a její pomocí dáme pootáčením misce požadovaný tvar, včetně případných ozdob.
Vytvarovaný povrch misky vyhladíme opět namočeným molitanem.
Misku přikryjeme hadrem a necháme do druhého dne bez zásahů.
Druhý den misku, která je již částečně pevná a drží tvar otočíme, vyválcujeme si proužky hlíny na nožičky a ty pomocí vidličky a rovněž i dno misky naškrábeme. Naneseme šlikr, položíme nožičky, misku otočíme a přes druhou desku položenou na hranu misky opatrně přimáčkneme. Potom misku opět otočíme.
Pomocí šablonky z umělé hmoty objedeme povrch misky a začistíme pohledovou část .
Misku otočíme a doladíme tvar nožek pomocí nože, nebo špachtličky.
Znovu dočistíme povrch misky vlhkou molitanovou houbičkou a je hotovo.
Nyní následuje podle mého nejdůležitější fáze- schnutí výrobku. Misky nechávám po celou dobu přikryté starými ručníky, pravidelně každý den otáčím až do úplného vyschnutí výrobku, což v mých podmínkách sklepa trvá cca 14 dní.
Pak následuje přežah výrobku v peci na teplotu cca 800 stupňů, vyjmutí výrobku po vychladnutí pece, nanesení glazury stříkáním a opětovný výpal v tomto případě na teplotu 1170 stupňů celsia. Výpal sám trvá asi 6-8 hodin. Při něm je nutno dodržovat teplotní křivku výpalu a zejména v začátku nechvátat se zvyšováním teploty, aby výrobek vypustil poslední zbytky vázané vody.
Jak se celá výroba povedla, vidíte na posledním obrázku.
Poslední snímek ukazuje nářadí a nástroje, které byly použity k výrobě .