Pár rad a poznatků- záhon-kontejner

Pár rad a poznatků- záhon-kontejner

Příspěvekod Martin Iša » 04 led 2011, 17:30

Tak jsme usoudili, že by bylo škoda , aby takové poznatky členů tohoto fora zapadly a proto aby byly více na očích, zdovolením přesouvám sem. ;) viewtopic.php?f=51&t=1768 Zde je debata.

Petr C

-záhon je záhon -ten nemůžu strčit do stínu, ani omezit nebo přidat zálivku. Takže řada stromků s narušeným balem nebo z radikálně jiného stanoviště nebyla schopná na
otevřeném a málo stíněném záhonu přežít. Takže byly velké ztráty.
-dále plevele se bez pravidelné údržby přímo šíleně šíří. Mohl jsem stromky navštěvovat jen jednou až dvakrát za dva měsíce. Znamenalo to vždycky hroznou dřinu s odplevelením
záhonu, doslova boj s pralesem. Spodní větve stromků tak byly velkou část sezóny ve stínu plevele a tak postupně odumíraly nebo výrazně slábly. Naopak horní části korun
stromků byly přebujelé a silné.
-stejně tak kořeny se buď vyplavovaly z půdy a tedy se jim moc nechtělo do jemnějšího větvení blízko kmene nebo byly zasazeny hlouběji, vytvořily dlouhé silné a opět málo
větvené kořeny a celé nebari bylo téměř bez borky. Navíc, jakýkoliv uzel nebo motanice kořenů jen zesílila a ještě více znehodnotila kořenovou soustavu a náběhy.
-pokud jsem dobře odhadl potřebné rozestupy stromků, nic se nedělo, ale přílišná blízkost dalších stromků způsobovala vyholování a odumírání celých stran stromků.
-zavalované rány tvořily až moc velké boule než zával do roviny s okolím.
-velmi obtížně se stromek alespoň trochu tvaruje. Člověk u něho klečí nebo leží ve zkroucených polohách a stejně nemá správný přehled, co a jak natvarovat a jak dál. Drátování
prakticky není možné -drát by rychle zarostl. Svoje stromky jsem tak tvaroval pouze řezem a střihem, výsledkem tak bylo i plno špatných jizev a nechtěných velkých boulí závalů a
to nemluvím o špatné volbě některých tvarování..

Na druhou stranu byly i plusy:
-při každé návštěvě byly stromky viditelně silnější. Takže pro amatéra jako já to byl balzám na duši, že má nějaké výsledky, a že se stromku daří. V misce první rok po přesazení
stromek skoro neroste, jen regeneruje kořeny a terpve další rok se rozjede a třetí čtvrtý rok je už zase pomalu třeba redukovat kořeny a tedy zase zastavit růst. Ve volné půdě
jede stromek každou sezónu naplno a to i se špatným hnojením nebo zálivkou.
-při bujném růstu a při mých řídkých návštěvách stromek stačil naznačovat nové směry a možnosti tvarování a tak mi sám pomáhal a ukazoval, kam dál.
-snadno a rychle už během jedné sezóny stromek svým výrazným růstem a velkou schopností regenerace sám napravoval mé chyby v tvarování i v řezu a střihu.
-jakákoliv rána se snadno zavalovala a to velmi rychle.
-i po větším řezu stromek znovu vytrvale obrážel a to několikrát za sezónu.
-absolutně žádné starosti se zálivkou.
-absolutně žádné starosti se zimováním -dobré hlubší kořeny stromek snadno udržely při životě.

Takže abych to shrnul, je volná půda a volná půda! Ideálně by to měl být stíněný záhon s namíchaným substrátem a každodenní péčí ohledně zálivky, hnojení a plevele.
Volná půda umožní i začátečníkovi rychle a skoro zdarma získat silný stromek. Ale zároveň, pokud se jedná jen o běžnou zahradu s minimem péče, způsobí si člověk na stromku plno vad, které ho rovnou diskvalifikují z možných hodnocených výstav, a nebo pak člověk stráví následující dlouhá léta odstraňováním spousty vad na kořenech (propletených a málo větvených), borce(chybějící na nebari), s hojením ran (pomalé zavalování velkých ran po přerostlých větvích a odstraňování velkých boulí po rychlých závalech) a s tvarováním (dohánění zameškaného tvarování drátováním, výměna větví, vracení obrostu atp.). Ideální je tedy brát z přírody pouze stromky, které už nepotřebují sílit (ideálních a dostupných stromků ale mnoho není) a nebo je získávat výměnou nebo nákupem (což vyžaduje finance). Vypěstovat kvalitní rostliny ve volné půdě z tenkých proutků je pro amatéra nemožné a vyžaduje to plno nejlepších zkušeností a znalostí, tedy už musíte být "Mistr" zahradník-bonsajista. S kontejnerem nebo miskou jsem většiny problémů ušetřen, jen to celkové sílení není velké, ale to by zase už nemělo být požadováno jako prioritní.
Takže je na každém, v jaké situaci se nachází a co je jeho cílem v koníčku pěstování bonsají a podle toho si ten který z nás zvolí svůj způsob pěstování.
Nikdy nesoupeř s blbcem.
Stáhne Tě na svou úroveň a tam tě převálcuje svými zkušenostmi.




775 164 435 martin.isa@seznam.cz
Martin Iša
 
Příspěvky: 3778
Registrován: 03 bře 2009, 17:28
Bydliště: Kaplice
člen ČBA: ano

Re: Pár rad a poznatků- záhon-kontejner

Příspěvekod Martin Iša » 04 led 2011, 17:33

Luděk Urbanič


O výhodách a nevýhodách obou způsobů pěstování (spíš by se hodilo předpěstování)bylo hlavně zásluhou Petra napsáno hodně - tak jenom doplním pár mých zkušeností, nebo věcí,které nebyly zmíněny.

1) Ještě před pár lety jsem byl přesvědčen, že mám li získat aspoň trochu slušný kmen - strom musí být pár let ve volné půdě - určitě tomu tak ve většině případů je ale vyjímku tvoří třeba mochny (aspoň ty moje) - na což jsem přišel úplně náhodou - každý rok odhřížím pár buď jednoletých výhonů, nebo dvouletých, které jsem ještě za měkka předešlý rok
aspoň trochu natvaroval. Po oddělení šly dočasně do kontejnerů a pak ještě na podzim do záhonu. Jenže jeden rok jsem ohl dva pruty jako na kaskádu a ty se samozřejmě do země dát nedají, takže tráví celý svůj život(zatím) v kontejneru. Už po nějakých třech letech bylo jasně zřetelné, že jejich kmínky sílí rychleji, než u rostlin stejně starých, pěstovaných v záhoně. Dnes mají kmínky silnější i než mochny, které jsou o pár let starší a pěstované v záhoně. Abych vyloučil náhodu tak jsem před třemi lety zasadil půl várky z jedné matečnice do kontejnerů a půl do volné půdy a už teď je patrný rozdíl. Příčina bude pravděpodobně v tom, že v kontejnerech je mnohem kvalitnější substrát , který má navíc díky jejich černé barvě už od brzkého jara vyšší teplotu - což může mít za následek delší vegetační dobu.

2) Ani u jiných druhů není pěstování ve volné půdě zárukou ryhlého sílení kmene - když strom nenecháme růst. Zase uvedu příklad : před pár lety jsem v lese vydloubal pár desítek asi tak 2-3 letých habrových semenáčků na živý plot (spíš plůtek), který udržuju ve výšce tak do 40cm , jen jeden krajní jsem nechal vyrůst asi do 3m - a ačkoli jsou stejně staré, tak ty malé, neustále stříhané mají průměr kmínku tak do 3 cm a ten 3 metrový 15 cm. Nebo jako další příklad kleče, kterým rok co rok už dvacet let vylamuju pupeny a zakracuju svíce přibraly z původně asi 1cm průměru maximálně tak 5 cm - ty nejlepší.


3) Je sice pravda, že ve volné půdě se rychleji zavalují rány, ale obzvláštˇu rychle rostoucích listnáčů (habr, lípa,jilm....) tvoří nevzhledné boule - na druhou stranu je pravda, že v misce někdy rány nezarostou vůbec.

4) Stromek při "polním pěstování může lehce "utéct" - takže se klidně může stát, že po několika letém stavění koruny vyjede většinou v tom nejnevhodnějším místě vlk o dvojnásobném průměru , než zatímní kosterní větve a to sebou samozřejmě nese i patřičné zesílení příslušného kořenu a znehodnocení nebari (někdy).


5) Ještě je tu třetí způsob - kombinace obou předešlých - pěstování ve větším kontejneru,buď jenom položeném na záhoně, nebo lehce zapuštěném , kdy se kořeny nechají prorůst drenážními otvory. Přerůstající kořeny se ale musí každý rok odstranit. Tím by se měl zajistit větší kořenový systém jako ve volné půdě a přitom dostatek jemných kořínků blízko kmene.
Nikdy nesoupeř s blbcem.
Stáhne Tě na svou úroveň a tam tě převálcuje svými zkušenostmi.




775 164 435 martin.isa@seznam.cz
Martin Iša
 
Příspěvky: 3778
Registrován: 03 bře 2009, 17:28
Bydliště: Kaplice
člen ČBA: ano

Re: Pár rad a poznatků- záhon-kontejner

Příspěvekod Martin Iša » 04 led 2011, 17:36

Jiří Svačina


Záhon nebo něco jiného je již mnohokrát omílané téma. Je to jednak o tom co kdo pod názvem záhon - políčko rozumí . Může to být kus zapleveleného a v létě vysušeného jílovitého pozemku, nebo zvýšený záhon s řízenou závlahou a půdou složenou ze složek obvylkých v miskách... Můžeme na něm stromy nechat bez zásahů léta růst, nebo je pravidelně střhat, tvarovat , každý druhý-třetí rok vyrývat / jsou na to ve světě i speciální stroje / atd. Diskuse na toto téma začíná stále jakoby kdesi uprostřed - starší a narostlý stromek si někde koupíte nebo seberete v přírodě. Ale ten stromeček vždy rostl od semínka, řízku, hřížení nebo naroubování ...Sice je možné jej od "narození" pěstovat v nádobě, ale pokud má být jeho vývoj trošku racionální, v zahradnictvích - u zahradníků je zpravidla vysazen na nějaký čas do záhonu, a i několikrát absolvuje pobyt v půdě - nádobě, nebo prostě roste ve svém přirozeném prostředí kdesi.... Je tomu tak na horách ale i na školkách v Japonsku a i všude jinde ve světě. Ať se vám to líbí nebo ne , volná půda je přirozené prostředí, a v ní všechny stromy narůstají o něco lépe než v nádobách. Vždy nasadí o něco více pupenů, z větviček je možno vybírat...atd. Je jistě pravda že s rostlinami v nádobách se lépe manipuluje a můžete je mít u sebe blízko, u někoho to ani jinak nejde... atd. Ale není to nejlepší obecné doporučení ... A tak jak jsem slyšel od Japonců i Korejců , skutečně pěkné stromy v jejich očích jsou ty co jsou pečlivě pěstované od mladých rostlin ... Stromy které jsem kdysi, ve dvaceti do volné půdy sázel mají průměr kmene i přes třicet cm a výšku přes dvacet metrů... máte li život před sebou... tj. čas, jde to, jen zbytečně nespěchat ...
Nikdy nesoupeř s blbcem.
Stáhne Tě na svou úroveň a tam tě převálcuje svými zkušenostmi.




775 164 435 martin.isa@seznam.cz
Martin Iša
 
Příspěvky: 3778
Registrován: 03 bře 2009, 17:28
Bydliště: Kaplice
člen ČBA: ano


Zpět na Pár základních rad pro začátek (zálivka, přesazení.....)

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník