bonsai-greenhorn.cz

Tento smrk byl kopnut na jaře 2009 v lese. Po přinesení domů byl zasazen do květináče a umístěn na skalku do země. Ponechán vývoji bez zásahu.
V r. 2011 občas přihnojen granulovaným kravským hnojem. Jinak bez zásahu.
4.4.2012 přesazen do jiného květináče. V původním květináči přerostl kůlový kořen mimo do volné půdy. Substrát: teramol, drť 4/8, hrubší písek, perlit, rohovina, polystyren.
V současné době bílá peřina všechno kryje, takže aktuální foto bude možné až po roztání sněhu. Poradí někdo,jak se připravit na další růstové období (nechat dál volně růst nebo zkusit tvarovat)?
Všem zkušenějším díky předem.

Asi tě svým názorem zklamu, ale zasadil bych ho aspoň na dva roky do volné, aby trochu zesílil.

Robert má pravdu smky lehce vyjmeš bez velkého porušení kořenů,tak bych to zapěstoval ve volné půdě pokud máš možnost jelikož mají talířové-povrchové kořeny nikoli kůlové jako borovice, takže nepřerostl kůlový kořen,ale postraní který víc zesílil, protože ho to táhlo k živinám, které v květináči nebyli

Hlavne zasadit rovne nejak nejsem moudry z toho proc je stromek ted nakrivo. Stacilo by i dovelke nadoby a poradne hnojit a na plne slunce.

Re: Díky za reakci. Žádný jiný názor mě zklamat nemůže, spíše posunout dál. Zasadit do volné půdy bez obalu není problém. Místo je. Pokud byl stromek i s květináčem zasazen v zemi, bylo to proto, aby měl obalem částečně omezen prostor pro růst kořenů, a aby okolní zem "vyrovnávala nebo doplňovala" deficit vláhy v období, kdy nebylo možno pravidelně kontrolovat zálivku. Než budu uvažovat o vhodné misce, tak ještě nějaká doba uplyne.
Má někdo zkušenost, pokud je stromek ve volné půdě bez květináče, tak jestli je kořenový systém kompaktnější (hustší) nebo pokud je v obalu, vyšle jeden kořen na průzkum do míst, odkud "cítí" zdroj vláhy a tím bude třeba jeden kořen silnější a delší bez tenšího hustého zakončení?
Re: k zasazení do volné půdy, pochopil jsem dobře v této pozici?
Pokud je stromek ohnutý, bude se snažit časem dostat do svislé polohy a tím dojde k samovolnému pohybu kmene (bez nutnosti násilného ohýbání). Samozřejmě technice nadrátování se tím nevyhýbám.

Jestli ti smrček udělá kořenový bal hustší ve volné půdě, záleží podle mě na substrátu, každopádně tím bych se nyní nezatěžoval. Priorita zasazení do volné je aby stromek rychleji narostl a zesílil kmen, než v nádobě.
Takto silný kmen se ti nebude již nijak sám ohýbat - narovnávat, ať už jej zasadíš jakkoliv, růst budou svisle pouze koncové výhony.

Smrk má od přírody dány předpoklady tvořit plochý kořenový bal, a pokud takovéto mladé rostlině širokou plochou nádobou, propustným substrátem, dostatkem živin i světla pomůžeš, bude to věci ku prospěchu. Na obrázku je čerstvě zasázený jen velmi mladý semenáček, a tak jak ti radí pánové v předchozích příspěvcích, ve vhodné půdě - záhoně - ti zesílí a poroste mnohem rychleji...
Co se týče šikmého zasazení , může být občas použito ku prospěchu věci... Ale určitě ne tak jak jsi sám nakreslil a zároveň jsi si už svým obrázkem s miskou odpověděl...Kořeny přece nikdy nemohou být ani v plánech " do budoucnosti " tedy v předpokládané poloze rostliny, v misce "zlomeny " umístěny na boční stěně misky, nebo dokonce nad ní a mimo ni " ...
Stromeček by snad mohl růst nakloněný -třeba do směru spodní větvičky, být tak delší dobu pěstován, postupně upraveny kořeny, a později - tím směrem takto tvarován budoucí vrchol... Ale zvláště u smrků, musíš v základním tvaru počítat s pěstováním kořenového balu ploše rozprostřeného, co možná pravidelně do všech směrů od kmene pod korunou , při tom balu velkém jen tak, aby se kořeny s půdou pěkně srovnaly do ploché bonsai-misky ... A teprve potom, co ti rostlina v té poloze nejen dobře zakoření,ale i několik let požadovaným směrem porste, vytvoří dostatek drobných větviček ... má smysl ji drátovat, tvarovat atd...
Hezký den