od Milan Karpíšek » 26 zář 2012, 08:19
Poslední odpověď jsem psal z mobilu jen tak na rychlo, tak to teď trochu rozvedu. V podstatě práce na rostlinách listnatých je uplně stejná jak na importech tak na místních druzích. Péče o F. crenata je uplně stejná jako o náš buk. Je třeba v letním střihu udělat světlo do koruny aby se vyvíjeli slabší výhonky ve vnitřních partiích koruny. Výhoda crenaty je, že je daleko odolnější než náš buk co se týče zimování. Stejně tak importované habry jsou daleko odolnější než ty naše. Já jsem moc importované rostliny také nemusel, ale některé jsou méně problémové jako místní a dá se koupit i docela slušný material, na které se dá pracovat a vytvořit si svoji kytku. Co se třeba parviflory týče, tak tam s tou odolností to také není tak špatné, pokud se jedná o semenáč. V případě že je naroubovaná na thumbergii nastávají problémy se zimováním, jelikož thumbergii je choulostivější a co se týká estetiky, tak roub je vždy vidět a málo kdy je pěkný. Co se péče týče, tak goyo je trošku odlišná od našich borovic, hodně trpí na přisušení. Stejně tak nemá ráda přemokření. V případě že je v dobré kondici, je radost s ní pracovat, vcelku v pohodě proráší na starém dřevě i několik let zpět při správné péči. V podstatě nejde ani tak o rozdíly v pěstování mezi místními druhy a importy ale o rozdíl a způsobu pěstování těchto rostlin u nás a v japonsku či koreji. Tam jsou ty podmínky diametrálně odlišné. Obrovská výhoda je, že N. Kajiwara tím, že jezdí už 15let do Švýcarska vychytal rozdíly ty mezi pěstováním u nás a v Asii. Ačkoliv se spoustu věcí naučil v Japonsku, nepřijel sem jako velký mistr ale učil se i v Evropě pracovat s mugama a sylvestris a učí se dodnes.