Větve v přeslenu

[Jarda Marek]

pro Míru: máš naprostou pravdu a souhlasím s Tebou . Jen mě zajímalo máli někdo jiný názor .
No a pokud s koukneš na zhruba čtvrté patro toho stromku, tak tam jsou v přeslenu hned tři a proto jsem použil fotku od spoda, kde je vidět, že tam boule není ?

[Martin Iša]

Já mám názor jednoznačný. Už jsem to tu někde psal.Pravidla vytvořená Asijskými tvůrci bonsají, punsají a pod. ano, ale jen jako vodítko.Já osobně to dělám pro svoji radost, nikdy mě nenapadlo , že bych měl vystavovat. (není co )Tak že stromky se musejí hlavně líbit mě, ostatním se líbit nemusí. A je to jejich problém, který respektuji.Nic méně si nechám rád poradit, ale konečný verdikt je stejně na mě. A stejně je to tím zajímavější, když to nejni úplně podle daných pravidel.

[Jarda Marek]

pro Martina: Naprostý souhlas

[Martin Drábek]

Souhlasím s tím, že stromy se musí líbit hlavně pěstiteli, ale pro mě osobně by byla pocta dotáhnout vlastní strom do výstavní kvality/podoby. Snad se toho dožiju

[Honza Zatřepálek]

Jardo ano viděl jsem bonsaje pana Jiří Hylmara.Bonsaje pana Hylmara jsou opravdu jiné.Jsou jiné v mnoha směrech A nejsou to jen někde ponechané větve na přeslenu.Například žádné Jiny žádné Šari tedy pokud je nevytvořila příroda (pokud ano nejsou nijak mechanicky upravovány ani běleny).Stromky nejsou nijak brutálně seřezávány.Autor pracuje pouze na jemných mladých částech stromu.U borovice a modřínu jsem si všiml že rány po střihu nijak neošetřuje.Ani nemusí jelikož nezpůsobuje velké rány a strom vše bez problémů zalepí a zaroste.Bonsaje nepřesazuje často,výjimka je pouze rozbití misky. Hodně jednoduše řečeno autor používá vlastní postupy a postupy tvarování které momentálně nejsou IN. Někdo může namítnout že stromky musí živořit.Opak je pravdou stromy prospívají se chovají jako dobře vychované dom.zvíře: vypadá jako by poslouchaly na slovo.Na žádné bonsaji pana Hylmara jsem neviděl vekou jizvu nebo špatně zarostlou jizvu,zarostlý drát nebo jenom stopu po jeho použití.Na kmeni uvidíte jenom starou původní a nečištěnou kůru.Povrch misky není nijak upravován pokud ho tvoří mech je to mech původní.(žádné líbivé bochánky mechu jenom na výstavu,žádné dosypávání akadamou nic na efekt jenom prostá česká hrouda). Všechny borovice a modříny byly stromy které rostou samostatně a vzpřímeně.Nebyly nijak extrémně veliké řekl bych do padesáti šedesáti centimetrů.Ani příliš mohutné na kmeni.Opakuji nic na efekt .Vyzařovala z nich klidná harmonie. Pocit jako kdyby jste slyšeli absolutní ticho.Automaticky se mi začaly ježit vlasy a chlupy.Najednou víte že máte v rukou něco mimořádného.A přitom je to jenom několik desetiletí jemného tvarování a pěstitelské péče(autorova duše) koncentrované do jediného stromku BONSAI.Autor pan Hylmar se vyjádřil že bonsai by měla obsahovat ŠIBUI.(je překládáno jako pocit něčeho zvláštního)Lidé jako je pan Jiří Hylmar jsou v dnešním světě vzácní a to i v samotném Japonsku.(zemi vynikajících bonsaí)

Trvalo mi to dlouho než jsem dokázal přijmout to co jsem viděl a zažil.Vlastně to pořád tak trochu zpracovám.Je pravda že člověk si tady hodně uvědomí to co je důležité a co je jenom balast.
Za sebe mohu říci že poslední dobou pořád něco potřebuji jako by to bez toho nešlo.Cu pastu,konkávky,speciál drát atd.Neni to pravda je to balast.Stačilo mi se podívat na jedinej strom.
A uviděl jsem všechny ty svoje berličky.

Jardo pokud chceš dělat bonsaje jako pan Hylmar nemohu nic namítat.Jenom je tu jeden rozdil.
Žijeme rychle a naše tempo je vražedné(a to nejsme s kobry 11)

[Martin Iša]

Nějak to nemůžu v hlavě zpracovat, nasadil jsi mě brouka do hlavy.

[Jarda Marek]

Děkuji Honzo za perfektní podání práce, opravdu člověka, který tvoří duší a srdcem a 30 či 40 let a nato my čas opravdu nemáme, ten pán tvoří harmonii času a to je perfektní. On se učil sám, protože v době jeho začátků se tady toho moc o bonsajích nevědělo, proto ten cit, čas a pocit. Všechno jde kupředu technika, věda atd. no a urychlení bonsají taky. Jen tak mimochodem někde jsem četl že na tom není pan Hylmar zdravotně nejlíp, tak mu přeji uzdravení .
Mě šlo pouze o ten přeslen, že v přírodě jsou taky, tak proč né na bonsaji (příklad toho je jin na listnáči někde vedle na vláknu od Martina a proč né na bonsaji).
Jak muchlám stromky já snad víš a v tomhle mě šlo o podstatu.

[Pavel Šimsa]

Tak já se taky s dovolením přidám. Myslím, že pokud jde o ta "měřítka krásy", jsou vytvořena pozorováním a zkušenostmi po staletí. To co ti nevadí na velkém stromu v přírodě - přesleny, křížící se větve, .... je podle mě proto, že je tam těch větví spousta a většinou vnímáš jen celek, obrys,... na bonsaji je pár větví, na kterých je vidět všechno okamžitě (rychleji ). Proto třeba šohiny jsou náročnější na propracování. Je tam všechno hned vidět. Konkrétně přeslen si myslím hodně souvisí se symetrií. Většinou prostě nevypadá dobře. Jak už bylo mnohokrát řečeno, abys mohl porušit pravidla, musíš je znát a umět s nimi zacházet. Pak jde udělat z "chyby" přednost, nebo zvláštnost. Stromy pana Hylmara neznám, ale pokud jde o ten balast jak píše Honza. Je spousta cest a cestiček jak se dostat k cíli, u nás pěknému stromu. Rychle nebo pomalu, ... Je cílem pěkný strom (samozřejmě zdravý a vitální), nebo péče o rostlinu? Každý to má třeba jinak. Otázka jestli je vůbec něco špatně. No tak zhruba asi tolik. Pavel