Vystavování bonsají - orientace stromu

[Luděk Urbanič]

Pro mně rozhodně vlevo, ale já to mám tak u všeho - i takové (polo)kaskády lépe lahodí mému oku když padají z leva do prava.
Otázkou je, jestli při vší úctě k tvůrci a jeho práci je nutné ten strom za každou cenu vystavovat v tokonomě, takhle na polici mu to taky sluší

Nakonec jedno neproveditelné řešení, které by kompozici pomohlo

[Jarda Marek]

Luďku on vlastně v tokonomě není.....

a to řešení se mi zamlouvá

[Jarek Servus]

Pokusil jsem se nakreslit svoje vnímání, tohoto značně nejednoznačného stromu. Chudák J.J.Naka se asi obrací v hrobě, ale je to určitě dobrá diskuse o cítění a vnímání. Při opakovném porovnávání jsem pochopil asi toto (prosím berte pozorování připohledu přicházejícím zprava doleva):
1. Strom vpravo - celá kompozice je těžká, strom jednoznačně dominuje, potlačuje svitek a doplňkovku. Ačkoliv vrchní větev směřuje k doplňkovce, křížící se jiny tento pohyb ruší. Vrcholek, který se nenápadně vrací (bez Pavlova zvýraznění bych si pohybu nevšiml) posouvá těžiště doprava a odklání tak pohyb od doplňkovky.
2. Strom vlevo - působí na mě odlehčeněji, má více světla. Větve směřují k doplňkovce. Svitek není potlačen jako v prvím případě.
Pokud to vykládám špatně, prosím o opravu. Samozřejmě při čtení kompozice zleva, lze celé vykládat i jinak.
Luďku, celé zrcadlové převrácení kompozice dává úplně jiný výklad.

[Jiří Svačina]

Různé argumenty lze vnímat odlišným způsobem. Volným, chcete li negativním prostorem/ který není na ploché obrazovce jako díra v průhledu vidět /a musíte si jej domyslet/, je přece divákovi zcela otevřená přední levá část rostliny, do které nesměřuje žádná větvička. Odkrývá se nám tím pohled zleva na linii kmene, bokem jdoucí jiny které ale končí v obrostu, větvičky do pozadí, i pravé větvičky- obláčky- které kmen částečně překrývají . ...Jarku v grafice a červených liniích stromu vpravo i vlevo nemáš znázorněny horní linie - obrysy "obláčků" - rozhodující tvary obrostu horní části koruny stromu. Je snad dobře patrná, negativním prostorem / i průhledem v obrysu / vymezená "hlava" rostliny a její pomyslná úklona - směr pohybu horní části koruny, která by měla být i když třeba mírně pootočená ale vždy tvarována směrem k divákovi a vystavena -otočená k divákovi a středu - ose kompozice . Modrá šipka ti sice směřuje nahoře doprava ale kmen se v těchto místech větví a větvičky jsou pravděpodobně rozloženy do všech stran, ale více směrovány doleva, kde jsou delší a i více obrostu jak je vidět na prvním obrázku.
Horní dvě modré šipky na druhém obrázku kterými myslím si, že správně ukazuješ směr pohybu rostliny do levé strany obrazu, pro mě říkají, že další objekty - střed kompozice by měl být i tímto dán do prostoru vlevo od rostliny aby se tyto objekty vzájemně mohly doplňovat a tak uzavírat aranžmá daného "rámu"...

Pravá kompaktnější část obrostu vpravo od kmene, její obrys a spodní větve, /i přes pohyb spodní části kmene tímto směrem / jsou pro mě vzhledem k tvaru vrcholu "záda" rostliny ... Strom umístěný tak jak je na obrázku s grafikou v levé části této kompozice, svým kompaktnějším obrostem napravo od kmene i pomyslnou "větší váhou" hmoty na pravé straně, je již příliš blízko svitkového obrazu a středu, vrchol - hlava se odklání od optického středu doleva - "ven z rámu" jak ukazují i tvé šipky, jde tak od svitku i od doplňkovky .
Tak to vidím já , nechci tím tvrdit, že to nemůže být jinýma očima viděno jinak...
ale k poslední větě - Luďku, zrcadlové převrácení kompozice, logicky musí dávat jen stejně stranově obrácený , ale ve všem ostatním zcela stejný výklad... Hezký den všem čtenářům

[Jarda Marek]

Jirko děkuji za komentář a vidím to docela stejně......ta rostlina na levé straně stojí jakoby ke svitku "zády" a to je to co se mi nelíbí a nebo tomu nerozumím

A přeji taky hezký den....

[Jarda Marek]

Ať na to koukám jak na to koukám je pro mě umístění stromu na pravé straně přijatelnější.....

[Luděk Urbanič]

Luďku on vlastně v tokonomě není.....

Ano všiml jsem si ale anketní otázka zněla kam bych strom umístil v tokonomě.
Mimohcodem - jsou nějaké rozdíly v pravidlech vystavování stromu "volně " na polici a v tokonomě, která sama o sobě má určitá pravidla jak by měla vypadat?

Jinak to s tím zrcadlově otočeným stromem měl být spíš vtip.
Protože jak jsem z dosavadní diskuse pochopil, řeší se tu neřešitelné - obě varianty mají nějaké to "ale" - takže je tu dilema, která ze dvou nedokonalých možností je lepší.

[ruda.p]

Přečetl jsem tu vše a pokud mohu napsat svůj laický názor, jelikož nejsem žádný odborník a koukám na to spíš citově,
tak si představuji tento stron jako dlaň, prsty větve a at na to koukám z jakékoli strany, tak by jiny a konce větví měli směřovat k prostoru (z kraje do středu)
jako by chtěli uchopit svitek
doufám že jsem popsal své pocity srozumitelně-samo že se to týká pouze tohoto stromu

[Jiří Svačina]

-Luděk - Tokonoma, malá výstavní plocha , původně snad výklenek pro strážce domu o ploše jedné rohože - tatami - je v tradičním Japonském provedení omezena rozměry cca 180 x 90 cm . Tím jsou přibližně dány i velikosti exponátů - a i rozměry "zaplněných" a volných ploch. Za ideální pro vystavení v tokonomě jsou považovány přeměty které se navzájem doplňují a tvoří vyvážený celek .
Při výstavách na stolech - policích atd. nejsou tato prostorová omezení a tak mohou být vystaveny například předměty - rostliny vyšší, širší, je možno pracovat s dalšími doplňky atd. Pro aranžery je zpravidla opticky uzavřeným celkem jedna plocha - třeba několik stolů, a tak větší exponát sklánějící se doprava bývá umístěn na levý okraj, vzpřímený rovný ke středu a exponát s pohybem doleva má své místo na pravém okraji atd... Zásady aranžování jsou součástí výuky jak zahradnických tak i celé řady výtvarných škol s množstvím různých moderních i tradičních vzorů - stylů . Je k tomu popsáno hodně papíru .
Hezký den

[Honza Culek]

Čím déle na to koukám, tím víc jsem přesvedčený o tom, že v téhle konkrétní kompozici je lepší když je strom v levo. Je zajímavé, že samotný strom působí úplně jinak, než v kombinaci s doplňkovkou a svitkovým obrazem. Všechny prvky se navzájem ovlivňují a komunikují spolu a myslím, že nepostradatelným v každé kompozici je také určité "napětí" mezi všemi prvky. To vnímám také jako "přidanou hodnotu" a jeden z hlavních principů celého aranžování.
Všechny tři prvky dohromady společně vytváří něco jako novou kvalitu, která by nikdy nemohla vzniknout, když by se nějaký prvek změnil, nebo odstranil.
Když to zjednoduším, tak naprosto subjektivně to vidím takto:
kompzice se stromem v pravo vytváří napětí, ale s nízkou kvalitou a vlevo vytvaří napětí , které má ovšem vyšší kvalitu (estetickou, jednotlivé prvky v kompzici více komunikují, pocit větší harmonie, atd...)