Kopání stromů ve volné přírodě je vždy otázkou citu kopajícího. Po nálezu se kývavým pohybem předvědčím,zda má,či nemá kůlový kořen,odhrabáním okolí zjistím, zda je vůbec v technických možnostech stromek vyjmout (skalnaté místo)velké kameny). Znovu si stromek prohlédnu ze všech stran,zda má vůbec pro můj budoucí záměr cenu ho kopat.(zúžení,skryté defekty,špatně nasazené větve.....). Pokud je vše v pořádku, začínám kopat. K tomu účelu jsem si vyrobil těžký rýč,o polovinu užší než normální a o polovinu delší ( jako základ je použit rýč na kopání drenáží) ,jako násadu jsem použil pozinkovou vodovodní rouru 1".Váha tohoto rýče je zhruba 6-8 kg.Tímto rýčem začínám kopat asi 20-30 cm od kmene , šikmo od něho po celém obvodu, na hloubku rýče (hruba 30 cm). Po každém rýpnutí zatlačím hlínu ke kmeni,poté kopu obráceně po celém obvodu (pod stromek). Případné kořeny vahou rýče sekám, ale neustále přitlačuji do balu, aby se nerozpadl. Podle mého názoru silné kořeny slouží jako kotva a opora stromu,a jen vláskové a jemné kořeny -neporušené jsou zárukou dobrého dalšího růstu. Po vykopání podvléknu pod stromek zahradnickou jutovou síťku, kterou dobře utáhnu zavázáním. Doma sázím do propustného substrátu s dostříháním silných kořenů,rovnou do pěstebních nádob. Zastávám názor, že šok, který strom utrpěl při kopání, dostane ještě jednou, když bych ho překopával z volné půdy(záhonu) a přesazoval do misky.Přesazený stromek zaliji, umístím do polostínu a je nejlepší na něho "zapomenout",přílišná péče mu škodí. Převážně mlžím jen přes korunu. Případné větve,které se nehodí k budoucímu záměru odstříhnu -ALE CELÉ, nikdy jen nezastřihuji. Moje úspěšnost při tomto způsobu je asi 80%.. Vykopaný stromek je minimálně rok až dva TABU !! Nešahat,nekroutit,zapomenout
U zahradních jamadori je to podstatně jednodušší,mají lepší,kompaktnější kořenový bal.