Psal jsem o tom nedávno v jiném vláknu, ale opakování je matka moudrosti
.
Čínský jilm - Ulmus parvifolia není typická pokojovka jako třeba fikus - je to (možná snad jediný) "venkovní" druh, který se dá pěstovat za určitých podmínek doma.
Podle mých poznatků a zkušeností je mu ale rohodně lépe venku a to i v zimě. Je to druh pocházející z mírného pásu a jako takový potřebuje období vegetačního klidu - i vteplých oblastech, kde se pěstuje - třeba v Austrálii je poloopadavý. Kdežto v pokojových podmínkách ho nutíme stále růst - asi mu to nevadí, ale kdoví jak dlouho - nevím neviděl jsem ještě zdravý prosperující jilm pěstovaný patnáct let v panelákovém obýváku. To ale neznamená, že co jsem neviděl - neexistuje - třeba někdo takový má .
Takže abych to shrnul a poopravil dezinfomace obchodníků, kteří o tom vědí pouze to co si možná přečetli na cedulce pověšené na rostlině.
ČÍNSKÝ JILM NENÍ
POKOJOVÝ DRUH, KTERÝ LETNÍME VENKU A CHOVÁME SE K NĚMU JAKO K TROPICKÝM ROSTLINÁM
ČÍNSKÝ JILM JE
VENKOVNÍ DRUH, KTERÝ MŮŽEME ZIMOVAT V OBÝVÁKU.
Takže obavy, jestli přežije 12 stupňů nejsou na místě - horší je to s těmi mrazíky - pokud by byly pupeny čerstvě narašené -mohly by omrznout.
Zájemcům o čínské jilmy bych ale doporučoval získat je od někoho, kdo je množí u nás - s jistotou, že žije a bude žít.
V případě bonsai center a supermarketů kupujete zajíce v pytli - možná už mrtvé, nebo umírající stromy.
Abych něčím podpořil svoje slova - dám jednu fotku čínského jilmu, který nikdy nebyl doma a v pohodě přežil i letošní poměrně brutální zimu.
Nemám zatím od tohoto druhu žádnou "hotovou" bonsai - tak aspoň materiál na ni.
Výška a šířka : 60 cm, kmen nad nebari 5cm, stáří 8let - z toho 5let ve volné půdě, vypěstovaný z řízku.