Skvělý člověk, kamarád, bratr.....

[Petr C]

I já se přidávám s vyjádřením soustrasti. Dověděl jsem se to teprve dnes a ještě jsem z toho v šoku. Nikdy jsme se osobně nesetkali, ale vždycky jsem obdivoval jeho trvalou ochotu komukoliv pomoci a poradit a to stále dokola i kdyby se ptal třeba tisíckrát a bez nějakých nároků nebo výčitek. Takových skvělých lidí moc není.
Je mi to moc líto, že už se nesetkáme. Bude moc chybět všem fandům bonsají a všem slušným lidem v téhle zemi..........

[Richard]

Upřímnou soustrast. Všem nám bude chybět jeho vlídné slovo, rada a úsměv. Neznal jsem Láďu osobně, ale přes jeho rady a názory. Nikdy nikoho neodbyl a začátečníkovi jako jsem já dychtícímu po radě vždy napsal a to jako první.

[jajozh]

Úprimnnú sústasť rodine .Česť Tvojej pamiatke.....Ďakujem za všetko s celého srdca.

[Luděk Rohovský]

Upřímnou soustrast, omlouvám se za zpoždění, byl jsem chvíli mimo.

[Pepík]

Vím už tuto smutnou zprávu dlouho ale nemohu tomu prostě uvěřit. Chtěl by jsem všem pozůstalým popřát upřímnou soustrast.

[VerčaZ]

Omlouvám se, že píši až teď, ale teprve dnes mě ta špatná zpráva dohnala. Jsem zdrcena a bolest, kterou cítím se nedá ani slovy vyjádřit. Měla jsem tu obrovskou čest se s panem Ladislavem Kotálem setkat a mohu řici, že na něj nikdy nezapomenu!!!!! Tak alespoň touto formou.
" Láďo, bylo mi ctí Vás poznat a nikdy nezapomenu na všechno co jste mě naučil. S neskonalou úctou Veronika Zíková."

[Milena]

Tak jsem asi poslední, kdo se oklikou dověděl tu smutnou zprávu.
Tuto neděli mě navštívila bonsajistka Lidka z Uničova a moc obdivovala misku s jezírkem. Povídám, to mi dělal Laďa Kotal na přání. Když budeš chtít, určitě vyrobí takovou parádu i tobě. Mám ještě pár jeho misek, hlavně nezapomenutelnou se žížalkami... To jsem ještě ani netušila, co vím dnes. Nechápu. Když jsem neuměla vložit své fotky na greenhorny, poslala jsem je Laďovi na soukromý mejlík, on zařídil, navěsil foto k mému textu. Tak pomáhal i na dálku. Jsem ráda, že jsem ho poznala osobně v Kolíně. Ale vzpomínky jsou málo, bude nám chybět v mnohém, tak to cítím.
Laďo juniore, přijmi, prosím, i mou opožděnou kondolenci. Věř, že při každém kontaktu s bonsají v misce od tvého táty, si na něj vzpomenu. A až budou stromečky v ní ke koukání i pro jiné oči, vyfotím a přes někoho pošlu na greenhorny. Na dobrého člověka se nezapomíná, s mou nebožkou mámou si "povídám" i po skoro 25 letech.
A ještě poslední: Laďa měl to štěstí, že pokračuješ v jeho zálibě a díle, moje dcery k bonsajím absolutně netíhnou, radši ani nemyslím na to, co s nimi bude, až já nebudu.Přeju hodně sil k překonání toho smutného období.

[Ladislav Kotal ml.]

Ještě jednou děkuju za celou rodinu všem kteří projevili soustrast.

Mileno, začali jsme bonsaje dělat s tátou společně, tak nevidím důvod proč bych neměl pokračovat. Sice jsem se tomu poslední dobou nevěnoval tak intenzivně jako táta, ale to se teď snad změní. I když je kolem toho moc práce. Je poznat, že na to měl táta celý den, tak to stíhal. Já když chodím do práce, tak mi to zabere veškerý volný čas. Naštěstí mi s údržbou pomáhají Vláďa s Robertem, bez nich bych to časově nezvládl. Rád bych zkusil v zimě udělat i nějakou misku, to snad budu mít nějaký čas na to se to naučit.

[danius]

Jsem určitě tím neposlednějším kdo se to dozvídá.Dlouho jsem tu nebrouzdal,ale tohle mě opravdu dostalo.Potkal jsem Láďu sice jenom jednou,ale můžu říct,že byl určitě tím jak je napsáno v titulku "Skvělý člověk,kamarád, bratr" a hlavně vždycky dokázal poradit.Tímto bych chtěl vyjádřit upřímnou soustrast všem pozůstalým.