Habr, který vám zde chci představit, pochází z jedné lesní paseky, kde byl nejspíše při těžbě dřeva zle zřízen tak, že z celého kmene zbyl jen živý pruh kůry a dvě tenké větvičky. Po vykopání v roce 2002 jsme zjistili, že byl strom ještě dobrých 20 cm schován pod zemí, kde ale nešťastně obrůstal kámen, který zavinil zploštění spodní části kmene (to je dobře viditelné při pohledech z boku). Další 3 roky strávil strom na záhoně - to je u nás běžná praxe pro všechn habry, strom se tímto způsobem lépe zotaví, mnohem rychleji zacelí rány a zesílí větve. Od přesazení do nádoby v r. 2005 se pracuje na stavbě koruny - střih a drátování je na programu v době vegetačního klidu, v průběhu růstu je cíleně usměrňována energie stromu zakracováním ale spíše NEZAKRACOVÁNÍM jistých výhonů. Jak je vidět na aktuálních fotkách vyfocených před pár dny, na rozdíl od vrchních partií, které zaštipujeme i 3x do roka, výhony na spodních větvích zůstávají netknuté po celý rok, odstraněny jsou zase až na podzim. Stejně tak jsou celý rok ponechány výhony na větvích v koruně, které ještě musí sílit + tu máme tahoun pro zesílení celé vrchní větve vytvářející pokračování kmene (tahoun narůstá už od r. 2005 a je vždy jen o něco zakrácen na velmi vitální postranní výhon). S obrostem chce tedy pracovat cíleně, zakracování všech výhonů na celém stromě na 2 - 3 pupeny je alespoň u stromů v této fázi vývoje nesmyslné a jenom tím oslabujeme strom!
Už několik let se rozhlížíme po nějakém vhodném kameni, kterým bychom znovu doplnili habr, protože nám je jasné, že takto se dá na strom opravdu dívat jen z pohledovky. Představujeme si nějaký omšelý, zašedlý pískovec, máme tu poblíž jeden starý lom, odkud máme právě takové kameny, tak letos musíme konečně pořádně prohledat ty hromady a něco vhodného najít .