Naprosto souhlasím s Martinem Išou. Žádné škatulky a žádná omezení při představování kamenů.
Pokud třeba na kameny kreslíš.Tak tvůj příspěvek patří spíš do téma šikovné ruce.
Ale pokud máš řezanou krásnou achátovou pecku.Tak sem s ní.
Pokud své kameny prezentuješ třeba na saténu. Já s tím nemám naprosto žádný problém.
Když máš doma fotku skály která připomíná třeba orla.(prostě je zajímavá)Budu jenom rád když o její krásu s námi podělíš.
Jsem dalek toho hodnotit jestli je správné kameny řezat a leštit.(kameny se řežou a leští na celém světě včetně Japonska a Číny)Tyto způsoby úpravy mají svoji historii.Stačí navštívit královskou kapli na Karlštejně aby jste si ji uvědomily.
Obě metody ukazují vnitřní strukturu a barvu kamene která by jinak zůstala skryta a naším očím utajena.
Pokud řežeš kameny abys vytvořil pevnou a neviklající základnu.Žádný problém je to přece tvůj způsob.
Vyrábíš podložky pod kameny z keramiky.A kde je sakra psáno že musí být ze dřeva
Je to zase tvoje pojetí.
Vystavuješ na suibanu s vodou nebo pískem.Pro mne za mne použij třeba ledovou tříšť nebo drcené sklo
Krása má hodně podob.A každému z nás jsou některé z nich bližší.Ale to ještě neznamená že ty jiné podoby neexistují a nezaslouží si naši toleranci.
Nemám rád ty nekonečné tlachanice o tom co je tohle a co tohle už není.Třeba proto že to někde řekl nějaký skorobůh.
Ti lidé kteří je vedou,jakoby vyměnily své vlastní oči za oči někoho jiného.
A to při různorodosti našeho světa se mi zdá značně omezující.
Tvoje bonsai-to jsi ty.