Sageretia thea (syn. Sageretia theezans), (Sagerécie čajová)
Původ: Domovinou je Asie, konkrétně Čína, Taiwan a jižní ostrovy Japonska. Stále zelený keř, který dorůstá do výšky 2 až 3m.
Stanoviště: Světlé ale chráněné před příliš přímým sluncem. Na větším světle se nové listy zbarvují do červena. Teploty v zimně od 14°C do 24°C. Umístění nad radiátorem v zimě kde se topí, nedoporučuji. Jako skoro všechny pokojovky i oni milují letnění.
Zálivka: Zalévání provádíme vydatné, ale není dobré, aby zemina byla trvale zamokřena, pak zahnívají kořeny. V zimních měsících udržovat půdu vlhkou a nepřelévat, pozor i na suchý substrát. Sucho na sagerécii působí tak, že usychají konečky listů nebo i může shodit listy. Sagerécie má velice ráda, když roste v přiměřené vlhkost vzduchu. Proto je dobré pravidelné rosení, jen když nastane, období chladna je lepší nerosit, zato v zimních měsících kde se topí, je to nutné. Při zálivce ji můžeme ponechat přebývající vodu v podmisce.
Hnojení: Od jara do podzimu klidně každý týden, v zimně jednou za čtrnáct dní. To se týká tekutých hnojiv.
Přesazování: Sagerécii přesazuji na začátku jara do půdy, která je vzdušná a propustná. Já tedy jedině do čisté akadamy a jsem spokojený, ale kdo nechce tak úplně postačí zemina pro pokojové rostliny s hrubším štěrkem a to v poměru 2:1a na dno drenážní vrstvu hrubého štěrku.
Tvarování a střih: Drát ovineme na jaře a nejpozději na podzim odstraníme. Větve poměrně tuhé a tak i křehké, kůra je docela citlivá tak pozor. Stříháme po vytvoření 6 až 8 listů na dva listy. Když se vytvoří velké listy, mohou se odstranit, aby nekazily vzhled. Velice dobře obráží ze starého dřeva a vyrůstají nové výhony všude. Tak se musejí stále odstraňovat a udržovat, jinak velice rychle vznikne hrozná spleť větví. Řezné rány se kupodivu poměrně rychle zacelují.
Množení: Celoročně řízkováním, ale umě se více osvědčilo na jaře než na podzim.
Další: Tvoří nenápadné květy, plody jsou po uzrání černé a podobají se třeba našim borůvkám, ale nevím, jestli jsou jedné.